Český pohár 2019

Mšeno, LME 2.11.2019

Tak nám skončila sezóna. Teda trailová. A to závody v Mšeně za pořadatelství LME. Pořadatelé zvolili pořádání v modelu "velký závod", tedy závodníci začali Tempem a plynule bez odpočinku pokračovali v PreO. Počasí bylo vyloženě hnusné, dušičkové, mžení, chvílemi déšť, o teplu se taky moc mluvit nedalo.

TempO nás zavedlo na místní koupaliště s typickými parkovými kontrolami, druhá půlka závodu pak do Hlovce, což je údolí s pískovcovými skalkami. Stavitel Jirka Kalousek svou stavitelskou premiéru pojal svérázně a zjevně nepochopil smysl této disciplíny. TempO je o co nejrychlejším nalezení objektu v mapě. Zde se však hrálo na umístění lamiponu na objektu. To už podle mně do disciplíny nepatří a spíš než o čtení mapy je to pak o čtení popisů. Takže například krásné těžké skalnaté poslední TempO stanoviště bylo totálně zabité hraním si na umístění lampionu na objektu. Závodník, co se dobře zorientoval a našel správný objekt (skála) odpovídal lampionem, co u skály stál. Jenže ten lampion nestál v prostřed skály, ale na jejím kraji. Což je z pohledu pravidel sice OK, ale jak jsem zmínil výše, muselo se číst popisy a o čtení mapy šlo až v druhé řadě.

Závod pak pokračoval klasikou PreO. Stavěl Mirek Šimek a už časovka na začátku závodu měla varovat, že opět nebudeme závodit v přesném čtení mapy, ale trailit. Kupka opíchaná čtyřmi lampiony při možnostech terénu bylo čiré plýtvání potenciálem. A opět se hrálo na popisy. Samotný závod pak byl poměrně hezky připraven a prověřil kvalitu závodníků. Stavitel se ale nevyvaroval kontrol minimálně sporných, někdo by řekl, že i zmatečných. Například 12 - ohyb cesty, kde nebylo podle čeho říct, který ze dvou lampionů píchlých v ohybu cesty je ten zamýšlený správný. A tak nastupovala sportka. A to je špatně. Taky 21 - skalní sráz s jednou kontrolou - zde stavitel zřejmě pominul pravidlo, že pokud není jasný jeden kraj skály, nelze postavit problém na tom, zda je lamion umístěný uprostřed či ne. Na mnoha místech taky závod nepodržela mapa (moje, sorry). To hlavně u těch, kde stavitel, když už si vybral nějaké misto na kontrolu, neprověřil souvztažnost okolních objektů. Pak se třeba stalo, že 17 měla podle mapy být asi o 10 metrů vedle. A 14 asi o osm. Není divu, že výborní závodníci z objektivních důvodů odpovídali jinak, než si to stavitel představoval. Dvě kontroly pak byly vzhledem ke stížnostem závodníků zrušeny.

Všeobecně, pokud výsledky závodu dopadnou tak, že nejlepší moc chybují, jsou v kanále a "vítězí" outsideři, asi bylo něco špatně. Díky zrušení těch dvou kontrol zvítězil Pavel Ptáček (ten samozřejmě na stupně patří), no například světová čtyřka Jano Furucz s pěti chybama, to je na minimálně zvednuté obočí. To ostatně platí i o nedělním závodě v podání MFP, kde bylo vzneseno sedm námitek a arogance pořadatelům nedovolila je objektivně posoudit s tím, že "dvacetkrát jsme to kontrolovali". Přitom následné ohledání terénu závodníky jednoznačně mluvilo v jejich prospěch a ukázala laxnost pořadatelského týmu (co mimochodem připravuje MS TrailO 2022).

 
© 2018